Pokud člověk drží krátkodobý půst, nepoškozuje se organismus, ale naopak se zlepšuje náš oběhový systém a snižuje se riziko nádorových onemocnění. Naši předkové se vždy často postili. Půst byl po dlouhá staletí nedílnou součástí jejich životního stylu. A podle nejnovějších lékařských studií by současným generacím návrat k půstu jen prospěl.

Půst prospívá nejen k lepšímu zdraví, ale také celkově k dlouhověkosti.
Lidé u nás kdysi drželi pravidelně půsty vždy v pátek. A v některých svátečních dnech, nebo částech roku, například okolo Velikonoc, drželi předkové půst ještě delší dobu. Podle křesťanů je uskromnění se v jídle jako pokání za spáchané hříchy. Půst však svědčí nejen duši, ale i našemu tělu. Při půstu lidské tělo zjevně hubne. Ztrácí se nejen celkový tělesný tuk, ale i tuk, který je uložený v oblasti pasu.

Další významné vlivy půstu na lidské zdraví

·         Výrazně se snižuje krevní tlak.
·         V krvi klesá hladina proteinu IGF-1, který, je-li obsažen ve vyšší míře, způsobuje předčasné stárnutí.
·         V krvi ubývají tuky, ale i cholesterol.
·         V krvi dochází k poklesu takzvaného C-reaktivního proteinu. Je-li v krvi obsažen, může znamenat nebezpečné zánětlivé procesy v těle.

Pozitivní účinky půstu bývají výrazné hlavně u lidí, u kterých je zaznamenáno větší riziko civilizačních chorob, jako je například:
·         rakovina
·         onemocnění oběhového systému
·         infarktu myokardu
·         mozkové mrtvice

Krátkodobé půsty jsou pro lidský organismus nejen bezpečné. Jsou také ale velice účinné
·         v redukci váhy
·         v omezení rizik spojených se stárnutím
·         jako prevence chorob vyššího věku

Půst vždy byl a je jako psychická i tělesná očista. Ve východních náboženstvích je půst nezbytnou součástí života.

Je vlastně určitým druhem hladovky, ale je zaměřený spíše na pročištění organismu. Půst také v rozličných náboženstvích neznamená jen a pouze odříkání jídla a alkoholu, ale půstem se dociluje celkového zklidnění, určitého zastavení se a vyčkávání.