Střed nakládky

Kdekoliv je tato problematika probírána, je název rampa nejdůležitějším bodem, protože zde najíždějí nákladní vozy nebo vagony se zbožím. Zde jej buď vyloží nebo naloží. Podle potřeby. Jenže.

Jednoho dne navštíví tento objekt statik a zjistí, že je ve stavu, kdy se musí opravit. A zatím se nesmí používat. A pro jistotu, známe svoje pappenheimské, ji nechá prostě uzavřít.

Pokud majitel rampy nechce riskovat vysokou pokutu, je bez ní. A provoz vázne.
Zboží k nakládce

Další věc. Auta přijíždějí a na rampě se nestíhá, protože je jich prostě moc. Náklaďáky tedy čekají v řadě, protože musí. Opět známá věta, provoz vázne.

Přitom by to nemusel být zase tak veliký problém. Stačí znát pojem mobilní nájezdová rampa.

Ta se dá využít právě při výše popsaných situacích. Rampa se přiveze k čekajícímu vozidlu, upraví do patřičné polohy a patřičné výše a může se začít pracovat. Vykládat či nakládat, obojí v pohodě lze.

Není třeba mít obavy o bezpečnost, výrobek není nějaká fušeřina kdo ví odkud, ale splňuje veškeré parametry pro velký provoz. Tedy včetně těch bezpečnostních.

Jak to vlastně funguje? Jednoduše. Nakladač ji přiveze na určené místo, kde se pomocí hydrauliky rampa zvedne do požadované výše, a navíc ještě její okraj položí na zadní část korby nákladního vozu. Tím prakticky vznikne jeden celek, takže nějaké převrácení, nebo něco podobného vůbec nepřipadá v úvahu. Nu a pak se to jen zabezpečí a můžeme jet jak elektrické myši.
Stará rampa u železnice

Rampu samozřejmě není nutno neustále skládat a převážet. Je možno ji prostě na začátku směny postavit a auta si mohou najíždět přímo k ní. Jen je pak třeba upravit výšku a už to frčí. Rychlost je totiž ve výrobním procesu velmi důležitá. Stojící auto čekající půl dne na vykládku, to není dobrá vizitka.

A pokud se postaví více ramp vedle sebe, je to už pořádný cvrkot. Rampa je přece jen základ podniku. To je bez debaty.